Izolace kyselých plynů

Při štěpení těžkých ropných frakcí, při hydrogenační rafinaci ropných frakcí a jiných rafinérských procesech vzniká jako vedlejší produkt sulfan (H2S). Sulfan se musí z rafinérských plynů odstranit, aby při jejich spalování nevznikaly nežádoucí emise oxidu siřičitého. Při odstraňování sulfanu z rafinérských plynů se zároveň odstraňuje i oxid uhličitý a amoniak, pokud jsou v plynech přítomny. Tyto tzv. kyselé plyny se vypírají řadou procesů, které lze podle použitého principu vypírky rozdělit na:

  • procesy s chemickou vypírkou
  • procesy s fyzikální vypírkou

Podobnými procesy se vypírá také CO2 ze zemního plynu, produktů parního reformování zemního plynu, zplyňování ropných frakcí nebo uhlí.

Z fyzikálních procesů se uplatňuje zejména vypírka metanolem při teplotě -10 až -30 °C a vypírka N-metylpyrolidonem.

Při procesech s chemickou vypírkou se kyselé plyny absorbují do slabě zásaditých absorpčních kapalin. Jako absorpční kapaliny se nejčastěji používají monoetanolamin, dietanolamin, metyldietanolamin, diglykolamin, horký roztok potaše (uhličitan draselný) a na dočistění louh (hydroxid sodný nebo draselný). Kyselé plyny reagují s alkalickým rozpouštědlem, tvoří nestabilní produkty, které se za nižšího tlaku a vyšší teploty rozkládají, což se využívá při regeneraci prací kapaliny.


Mezi nejrozšířenější způsoby vypírky kyselých plynů patří vypírka 15 - 30 % roztokem dietanolaminu ve vodě.

Schéma vypírky kyselých plynů dietanolaminem
Schéma vypírky kyselých plynů dietanolaminem
(1 - absorbér, 2 - odlučovací tank, 3 - regenerátor,
AR-I - regenerovaný absorpční roztok, AR-II - absorpční roztok s kyselými plyny)

Vypírka se provádí v absorbéru, který má typicky 20 - 24 pater nebo ekvivalentní množství náplně (keramické kroužky, sedla apod.). Surový plyn vstupuje do spodní části absorbéru, ve kterém se protiproudně vypírá absorpčním roztokem při teplotě 30 - 70 °C a tlaku cca 3 MPa. Horem absorbéru vystupuje plyn zbavený kyselých plynů. Použitý absorpční roztok obsahující kyselé plyny se vede do odlučovacího tanku, ve kterém se po snížení tlaku zbaví stržených uhlovodíků. Odtud se absorpční roztok vede přes výměník, ve kterém se předehřeje, do regenerátoru, kde se z něj při teplotě o 40 ­ 70 °C vyšší než je teplota absorpce vytěsní kyselé plyny. Regenerátor má obdobně jako absorbér 20 - 24 pater. Zregenerovaný absorpční roztok se po ochlazení znovu použije k absorpci kyselých plynů. Kyselé plyny se vedou na jednotku výroby síry.

Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

fiogf49gjkf0d

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Litvínov je největším zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v České republice. Provozuje rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Byla založena 28. dubna 1995. Česká rafinérská je společným podnikem Unipetrolu a renomovaných zahraničních společností Eni a Shell. Více informací...