Dělení rafinérských plynů

Uhlovodíkové plyny odebírané z různých procesů rafinérie se obvykle spojí a vedou na jednotku dělení rafinérských plynů, kde se zkomprimují na cca 1,4 MPa (bod varu propanu při tlaku 1,4 MPa je 48 °C, n-butanu 95 °C). Plyny jsou poté vedeny do absorbéru, ve kterém se pomocí málo těkavé ropné frakce (většinou těžký benzin) z plynů vypírají C3 až C6 uhlovodíky. V typické absorpční koloně, která má 20 - 24 pater v horní absorpční části a 16 - 20 pater v dolní stripovací části, se zachytí cca 90 % obj. C3 uhlovodíků a prakticky všechny C4 a vyšší uhlovodíky. Ve stripovací části absorbéru se z bohatého absorbentu vyhání stržený metan a etan. Parní fáze potřebná pro stripování se vytvoří ve vařáku kolony, kde se horkou párou ohřeje část bohatého adsorbentu. Horem absorbéru odchází plyn, který se skládá hlavně z metanu a etanu. Z tohoto plynu se např. dietanolaminem vypere sulfan, který se v Clausových jednotkách zpracuje na síru. Takto vyčištěný plyn se využívá v rafinérii buď jako topný plyn v pecích nebo se z něj parním reformováním vyrábí vodík.

Typické schéma dělení rafinérských plynů
Typické schéma dělení rafinérských plynů
(1 - absorbér, 2 - vypírka kyselých plynů, 3 - debutanizér,
4 - dělení benzinu 5 - depropanizér, 6 - desulfurace C3 a C4 frakce, 7 - vařák)

Spodem absorbéru odchází absorbent obsahující C3 až C6 uhlovodíky (tzv. bohatý absorbent). Tato kapalina se vede do debutanizéru, ve kterém z ní vydestilují C3 a C4 uhlovodíky. Tyto uhlovodíky se zkondenzují, odsíří se a poté se vedou do depropanizéru, kde se rozdělí na C3 a C4 frakci. Spodem debutanizéru se odebírá absorbent obsahující pentany a těžší uhlovodíky zachycené v absorbéru. Tato kapalina se vede do destilační kolony, ve které se z absorbentu vydestiluje lehký benzin. Takto zregenerovaný absorbent (chudý absorbent) se znovu nastřikuje do absorbéru. Lehký benzin se obvykle dále zpracovává společně s lehkým benzinem z destilace ropy.

Butany se v některých případech dále dělí na n-butan a izobutan. Butanová frakce ze štěpných procesů je zdrojem izobutenu pro výrobu éterů a izobutanu a butenů pro výrobu alkylátů.

Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

MERO ČR

MERO ČR

fiogf49gjkf0d
MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Více informací...