Základy výroby minerálních olejů

Základové oleje vyrobené z ropy se označují jako minerální. Pro mazání a další účely se používají i upravené oleje rostlinné nebo oleje syntetické, které jsou na bázi uhlovodíkových polymerů, alkylátů, esterů, polyglykolů apod. Podle způsobu použití se rozlišují mazací oleje (motorové, převodové) a speciální oleje (hydraulické, transformátorové, kabelové, medicinální oleje apod.), jejichž hlavní funkcí není mazáni. Výroba minerálních olejů zpravidla zahrnuje tyto základní operace:

  • Odasfaltování - používá se při získávání velmi viskózních olejů z vakuových zbytků a někdy u těžkých vakuových destilátů k odstranění asfaltických látek.
  • Rafinace - používá se k odstranění nežádoucích složek (aromáty, heterosloučeniny), tím se zlepšují vlastnosti oleje.
  • Odparafinování - používá se k odstranění tuhých uhlovodíků, čímž se zmenšuje bod tuhnutí olejů.
  • Dorafinace - používá se ve většině výrob olejů k odstranění zbytků nežádoucích látek.
  • Mísení a aditivace - základový olej se obvykle mísí z různých složek (různé destilační řezy, případně oleje z odlišných technologií). Do základového oleje se pak přidávají různé přísady (aditiva), které zlepšují vlastnosti oleje.
Blokové schéma výroby mazacích olejů
Blokové schéma výroby mazacích olejů

Ropné vakuové destiláty se skládají z alkanů, cykloalkanů, aromátů a z heterosloučenin obsahujících atomy síry, dusíku a kyslíku.

Aromáty mají velmi nízké hodnoty viskozitního indexu a při vyšších teplotách špatnou oxidační a termickou stabilitu, jsou zdrojem tvorby karbonových úsad na mazaném zařízení. Heterosloučeniny mají špatnou oxidační stálost, podporují korozi zařízení a barevné změny olejů. Aromáty a heterosloučeniny se proto se z olejů odstraňují katalytickou hydrogenační rafinací (hydrokrakováním) nebo selektivní extrakcí.

Příklad viskozitního indexu (VI) uhlovodíků přítomných ve vakuovém oleji
Příklad viskozitního indexu (VI) uhlovodíků přítomných ve vakuovém oleji

Alkany mají dobrou mazací schopnost a velký viskozitní index, tj. jejich viskozita se málo mění v závislosti na teplotě. n-Alkany a málo rozvětvené izoalkany s větším počtem atomů uhlíku jsou však tuhé a znemožňují používání olejů za nižších teplot, proto se musí odstraňovat rozpouštědlovým odparafinováním nebo katalytickou hydroizomerací. Rozvětvené izoalkany jsou žádoucími složkami základových olejů, protože mají velký viskozitní index a nízký bod tuhnutí.

Alkylované monocykloalkany mají menší viskozitní index, ale lepší (nižší) bod tuhnutí než n-alkany, mají dobrou mazací schopnost, přijatelnou oxidační a termickou stabilitu, patří tudíž mezi žádoucí složky olejů. S rostoucím počtem kruhů v molekule klesá VI cykloalkanů, proto je snaha polycyklické cykloalkany z olejů odstraňovat.

Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

MERO ČR

MERO ČR

fiogf49gjkf0d
MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Více informací...