Dearomatizace středních destilátů

V leteckých petrolejích je obsah aromátů limitován zejména s ohledem na to, že při jejich spalování vzniká hodně sazí, které při velkých rychlostech působí erozivně na turbinu. V motorové naftě aromáty zhoršují spalovací vlastnosti (snižují cetanové číslo) a jsou tedy opět méně žádoucí složkou.

Obsah aromátů v primárních petrolejích a plynových olejích se pohybuje obvykle v rozmezí 20 - 40 % hm., obdobné frakce z termického a katalytického krakování obsahují 50 - 70 % hm. aromátů. Snižování obsahu aromátů ve středněvroucích frakcích se provádí pomocí hydrogenace.


Mírné snížení obsahu aromátů ve středněvroucích frakcích je obvykle realizovatelné na běžných hydrorafinačních jednotkách s tím, že se použije katalyzátor s větší hydrogenační aktivitou (např. Ni-W/Al2O3 a Ni-Mo/Al2O3), zvýší se parciální tlak vodíku a případně zmenší objemová rychlost. Hluboká dearomatizace středních frakcí, při které se obsah aromátů snižuje o desítky procent se obvykle provádí ve dvoustupňových hydrogenačních procesech.

Schéma dvoustupňové dearomatizace středněvroucích ropných frakcí
Schéma dvoustupňové dearomatizace středněvroucích ropných frakcí
(1 - trubková pec, 2 - desulfurační reaktor, 3 - separátor plynů, 4 - hydrogenační reaktor,
5 - frakční kolona, 6 - vypírka H2S a NH3, 7 - vodíkový kompresor)

Předehřátá surovina se smíchá s cirkulačním vodíkem, v peci se ohřeje na reakční teplotu a vede se do desulfuračního reaktoru, ve kterém se hluboce odsíří. V separátoru se z produktů odstraní přebytek vodíku spolu se sulfanem a amoniakem. Odsířený produkt se smíchá s přebytkem čerstvého vodíku, znovu se ohřeje v peci a v hydrogenačním reaktoru se ve zvoleném rozsahu zhydrogenují aromatické uhlovodíky. Po odstranění plynné fáze v separátoru se produkt ve frakční koloně zbaví C3 a C4 uhlovodíků a benzinu, které vznikly v důsledku štěpení.

Produkt vedený do hydrogenačního reaktoru je hluboce odsířený, proto se hydrogenace obvykle provádí na katalyzátorech obsahujících platinové kovy, které mají větší hydrogenační aktivitu než sirníky kobaltu, molybdenu, wolframu a niklu, které se používají v desulfuračním reaktoru. Plyny uvolňované v separátorech obsahují hlavně nezreagovaný vodík (desulfurace i dearomatizace se provádí v přebytku vodíku), sulfan, amoniak a štěpením vzniklý metan a etan. Z těchto plynů se vypere sulfan a amoniak a vyčistěný vodíkový plyn se po kompresi recykluje. Část vodíkového plynu se odtahuje, aby se v něm příliš nezvětšovaly koncentrace metanu a etanu. Jako příklad jsou uvedeny vlastnosti produktu získaného dearomatizací plynového oleje z katalytického krakování.

Vlastnosti produktu dearomatizace plynového oleje z katalytického krakování
Vlastnosti produktu dearomatizace plynového oleje z katalytického krakování

Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

fiogf49gjkf0d

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Litvínov je největším zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v České republice. Provozuje rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Byla založena 28. dubna 1995. Česká rafinérská je společným podnikem Unipetrolu a renomovaných zahraničních společností Eni a Shell. Více informací...