Jednostupňové hydrokrakování destilátů

Surovina (vakuový destilát) se smísí se s přebytkem vodíku, ve výměníku tepla se předehřeje produkty vystupujícími z hydrokrakovacího reaktoru, v peci se ohřeje na požadovanou teplotu a vstupuje do hydrogenačního reaktoru. V hydrogenačním reaktoru probíhá hlavně desulfurace a denitrogenace, částečně dochází i k hydrogenaci aromátů a v malé míře i k hydrokrakování. Reakce jsou převážně exotermní, proto se teplota v reaktoru reguluje přiváděním chladného plynu mezi jednotlivá lože katalyzátoru. Produkty z hydrogenačního reaktoru se smíchají s recyklem nezkonvertované suroviny a nastřikují se do hydrokrakovacího reaktoru, kde proběhne většina hydrokrakovacích reakcí. Také zde probíhající reakce jsou převážně exotermní, proto je nutno teplotu katalyzátoru snižovat přiváděním chladného vodíku.

Schéma jednostupňového hydrokrakování se dvěma reaktory
Schéma jednostupňového hydrokrakování se dvěma reaktory
(1 - pec, 2 - hydrogenační reaktor, 3 - hydrokrakovací reaktor,
4 - vysokotlaký separátor, 5 - nízkotlaký separátor, 6 - frakční kolona,
7 - vypírka kyselých plynů, 8 - vodíkový kompresor)

Produkty vystupující z hydrokrakovacího reaktoru se vedou přes výměníky tepla do vysokotlakého separátoru, kde se uvolňuje přebytek vodíku, který obsahuje sulfan a amoniak. Tyto plyny se z něj vypírají některým ze způsobů uvedených v kapitole vypírka kyselých plynů. Spotřebovaný vodík se nahrazuje čerstvým vodíkem. Z nízkotlakého separátoru se kapalina vede do frakční kolony, ve které se zpravidla dělí na plynné produkty obsahující převážně C3 a C4 uhlovodíky, lehký a těžký benzin, petrolej, plynový olej a destilační zbytek, který se většinou recykluje. Na jeden průchod se typicky konvertuje 40 - 70 % suroviny.

Hydrogenační katalyzátor v prvním reaktoru většinou obsahuje sulfidy niklu a molybdenu nebo wolframu a niklu na alumině. Hydrokrakovací reaktor je většinou naplněn silně kyselým katalyzátorem (zeolit) se slabším hydrogenačním účinkem. Některé jednostupňové procesy jsou provozovány s jedním reaktorem, který obsahuje oba typy katalyzátoru. U jiných jednostupňových procesů se destilační zbytek z frakční kolony (v podstatě hydrogenovaný vakuový destilát) nerecykluje, ale používá se jako nástřik na fluidní katalytické krakování (FCC), pyrolýzu (výroba etylenu, propylenu atd.) nebo jako surovina na výrobu topných nebo mazacích olejů.

Volbou tlaku, teploty, katalyzátoru a recyklace je možné hydrokrakování zaměřit na maximální tvorbu benzinu, motorové nafty nebo na produkci rafinovaného vakuového destilátu používaného jako nástřiku pro pyrolýzu.

Složení produktů hydrokrakování vakuového destilátu podle zaměření výroby
Složení produktů hydrokrakování vakuového destilátu podle zaměření výroby

Jednostupňovým hydrokrakováním se v rafinérii Litvínov zpracovává široký vakuový destilát na paliva a na hydrogenovaný vakuový destilát. Tento destilát se nerecykluje, používá se jako nástřik na pyrolýzu, kterou se z něj vyrábějí nízkovroucí alkeny.

Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

MERO ČR

MERO ČR

fiogf49gjkf0d
MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Více informací...