Uhlovodíková rozpouštědla

Rozpouštědla jsou nezbytným pomocníkem v nejrůznějších oborech lidské činnosti a rozsah jejich používání je velmi široký. S postupem ekologických omezení a rozmanitosti rozpouštěných látek vyvstávají stále intenzivněji požadavky na toxikologickou nezávadnost a na technologickou vhodnost rozpouštědla, zejména v případech, kdy rozpouštědlo těká do vzduchu a nebo recirkuluje při použití. Velkou skupinu rozpouštědel představují uhlovodíková rozpouštědla vyráběná z ropné suroviny.

Typy rozpouštědel a způsob výroby

Co to tedy jsou uhlovodíková rozpouštědla? Většinou se jedná o směsi uhlovodíků s bodem varu v rozmezí cca 30 až 280 °C. Jsou to obvykle těkavé bezbarvé kapaliny s nepříliš výrazným zápachem, nemísitelné s vodou. Konkrétní destilační rozmezí a uhlovodíkové složení jednotlivých typů rozpouštědel je závislé na konkrétním účelu a způsobu použití.

Velkou skupinou uhlovodíkových rozpouštědel jsou technické benziny. Jsou to těkavé organické látky pocházející z ropné suroviny, které se vyznačují rozdílným bodem varu a rozdílným složením. Technické benziny se používají v celé řadě různých průmyslových oborů – například můžeme jmenovat rozpouštědla v průmyslu barev a laků, inertní média a nosiče v technologických procesech, extrakční činidla v tukařském průmyslu, jako čistící prostředky, pro laboratorní účely atd.

Podle uhlovodíkového složení rozdělujeme uhlovodíková rozpouštědla na parafinická aromatická, cyklánická a směsná. Podle destilačního rozmezí rozlišujeme typy nízkovroucí, středněvroucí a vysokovroucí s úzkým nebo širokým destilačním rozmezím. Z hlediska vlastností je pro technické benziny nejdůležitější jejich těkavost, tj. destilační rozmezí, dále je to chemické složení, obsah nežádoucích nečistot, rozpouštěcí síla atd.

Spotřeba jednotlivých typů rozpouštědel může být řádově od několika jednotek tun až po desítky tisíc tun za rok. Zpravidla se rozpouštědla vyrábějí ne jedním, ale kombinací několika technologických procesů, z nichž nejdůležitější jsou destilace a redestilace resp. rektifikace, chemická konverze, rafinace a odstraňování nečistot a popřípadě mísení.

Pomocí uvedených procesů se upravuje destilační rozmezí, uhlovodíkové složení a odstraňují se nežádoucí příměsi jako např. síra, benzen, olefiny, dusíkaté sloučeniny a stopové nečistoty, někdy také barva, zápach a další parametry.

Sortiment a vlastnosti rozpouštědel

Pojmenování technických benzinů je velmi různorodé a obvykle každá větší rafinérská společnost v zahraničí si pro nabízené typy vytváří vlastní názvoslovné řady. Na trhu se pak můžeme často setkat s tím, že pod různým názvem jsou nabízeny stejné produkty. Podle názvu také často nemůžeme přesně určit, o jaký technický benzin se jedná a vždy je nutná technická specifikace. Největšími výrobci uhlovodíkových rozpouštědel jsou firmy Shell, Mobil/Exxon, Total/Fina/Elf aj., které nabízejí desítky typů rozpouštědel.

Sortiment používaných rozpouštědel se neustále vyvíjí. Hybnou silou je vývoj nových technologií, úpravy stávajících technologických procesů a zpřísňování ekologických požadavků a požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nová rozpouštědla jsou obvykle „ušita na míru“ právě pro daný způsob použití a danou technologii.

Způsobů klasifikace rozpouštědel může být celá řada. Dělení s provádí obvykle na základě jejich složení resp. fyzikálně chemických vlastností. Z hlediska obsahu aromátů tak rozeznáváme alkanická nebo aromatická rozpouštědla, z hlediska bodu varu resp. destilačního rozmezí je dělíme na nízkovroucí, středněvroucí nebo vysokovroucí. Dále se používají názvy dominantního uhlovodíku, např. extrakční hexan nebo isopentanový koncentrát. Často se také setkáváme s různé triviální názvy vyjadřující původ nebo způsob použití – petrolejový ether, lakový benzin, lékařský benzin.

Specifikace rozpouštědel je odvislá na způsobu použití, prakticky vždy se však stanovuje hustota, destilační křivka, uhlovodíkové složení a obsah nežádoucích příměsí, které se liší podle typu rozpouštědla a způsobu jeho použití (síra, aromáty, benzen, n-hexan atp.).

Kontakty


colchicin wikipedia

colchicin indikation danmarktemperatur.website colchicin 1g

memantin hexal

memantin bivirkninger markeerfaring.website memantin teva

venlafaxin stada

venlafaxin uden recept venlafaxin stada venlafaxin hexal

pramipexol preise

pramipexol tabletas kapslernyfodt.website pramipexol kosten

dexamethason iv

dexamethason test kobdexamethaso.website dexamethason virkning

fexofenadin qt

fexofenadin telfast hjerteogol.website fexofenadin bivirkninger
fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

VŠCHT Praha

VŠCHT Praha

fiogf49gjkf0d
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je největší vzdělávací institucí svého druhu ve střední Evropě. Její témeř 200 letá tradice v kombinaci s progresivními studijními obory a mezinárodním renomé otevírá každému studentovi přístup ke špičkovým technologiím, možnostem zahraničních stáží a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí. Více informací...