Použití xylenů
Zdrojem xylenů je především reformát. Zastoupení jednotlivých aromátů je zde rovnovážné a velmi zhruba lze říci i rovnoměrné – (zastoupení nejžádanějšího para-xylenu je asi 24 %). Spotřeba jednotlivých isomerů je ovšem dramaticky odlišná. Největší zájem je o p-xylen, zhruba o řád méně se spotřebuje orthoxylenu, průmyslové využití m-xylenu je ještě podstatně menší. Pro změnu struktury výroby jednotlivých xylenů jsou zaváděny izomerizační jednotky. Jejich principem je po oddělení p-xylenu transformovat zbývající xyleny opětovně na rovnovážnou směs, ze které se v dalším kroku oddělí žádaný p-xylen (víz schéma).

Využití pxylenu
Produkce pxylenu ve světě cca 21 mil. tun (rok 2001). Slouží především pro výrobu kyseliny tereftalové a dimetyltereftalátu. Tyto výroby u nás nejsou zavedeny.
Kyselina tereftalová
Vyrábí se katalytickou oxidací pxylenu v roztoku kyseliny octové vzduchem.

Dimethyltereftalát
Vyrábí se dvoustupňovou oxidací pxylenu vzduchem kombinovanou s esterifikací. Kyselina ptoluenová je relativně odolná vůči oxidaci vzduchem, proto se nejprve esterifikuje methanolem, poté dále oxiduje a znovu esterifikuje.

Kondenzací kyseliny tereftalové s etylenoxidem nebo transesterifikací dimetyltereftalátu s etylenglykolem se vyrábí polyetylentereftalát (PET). PET se používá jako vlákno v textilním průmyslu a jako termoplast, např. na výrobu lahví.

Využití oxylenu
Většina oxylenu se katalyticky oxiduje vzduchem na ftalanhydrid.

Nejvíce ftalanhydridu se spotřebuje při výrobě dialkylftalátů, které se se připravují reakcí C8 až C12 alkoholů s ftalanhydridem. Nejvýznamnějším vyšším alkoholem v této skupině je 2-ethylhaxanol vyráběný oxosyntézou (v prvém kroku je produkován butanol, ten se dále aldolizuje na 2-ethylhexenal, který se dále hydrogenuje na zmíněný alkohol C8). Dialkylftaláty se používají jako změkčovadla pro polymery, zejména polyvinylchlorid. Výroba ftalanhydridu uvedeným postupem, anebo současnou oxidací směsi ortho-xylenu a naftalenu je realizována v akciové společnosti DEZA ve Valašském Meziříčí. Zde se vyrábějí i důležité následné produkty – estery kyseliny ftalové – z nich nejznámější je dioktylftalát. (Pozn.: nejedná se ve skutečnosti o oktyl- ale o 2-ethylhexyl-).
