Použití xylenů

Zdrojem xylenů je především reformát. Zastoupení jednotlivých aromátů je zde rovnovážné a velmi zhruba lze říci i rovnoměrné – (zastoupení nejžádanějšího para-xylenu je asi 24 %). Spotřeba jednotlivých isomerů je ovšem dramaticky odlišná. Největší zájem je o p-xylen, zhruba o řád méně se spotřebuje orthoxylenu, průmyslové využití m-xylenu je ještě podstatně menší. Pro změnu struktury výroby jednotlivých xylenů jsou zaváděny izomerizační jednotky. Jejich principem je po oddělení p-xylenu transformovat zbývající xyleny opětovně na rovnovážnou směs, ze které se v dalším kroku oddělí žádaný p-xylen (víz schéma).



Využití p­xylenu

Produkce p­xylenu ve světě cca 21 mil. tun (rok 2001). Slouží především pro výrobu kyseliny tereftalové a dimetyltereftalátu. Tyto výroby u nás nejsou zavedeny.

Kyselina tereftalová


Vyrábí se katalytickou oxidací p­xylenu v roztoku kyseliny octové vzduchem.



Dimethyltereftalát

Vyrábí se dvoustupňovou oxidací p­xylenu vzduchem kombinovanou s esterifikací. Kyselina p­toluenová je relativně odolná vůči oxidaci vzduchem, proto se nejprve esterifikuje methanolem, poté dále oxiduje a znovu esterifikuje.



Kondenzací kyseliny tereftalové s etylenoxidem nebo transesterifikací dimetyltereftalátu s etylenglykolem se vyrábí polyetylentereftalát (PET). PET se používá jako vlákno v textilním průmyslu a jako termoplast, např. na výrobu lahví.



Využití o­xylenu

Většina o­xylenu se katalyticky oxiduje vzduchem na ftalanhydrid.



Nejvíce ftalanhydridu se spotřebuje při výrobě dialkylftalátů, které se se připravují reakcí C8 až C12 alkoholů s ftalanhydridem. Nejvýznamnějším vyšším alkoholem v této skupině je 2-ethylhaxanol vyráběný oxosyntézou (v prvém kroku je produkován butanol, ten se dále aldolizuje na 2-ethylhexenal, který se dále hydrogenuje na zmíněný alkohol C8). Dialkylftaláty se používají jako změkčovadla pro polymery, zejména polyvinylchlorid. Výroba ftalanhydridu uvedeným postupem, anebo současnou oxidací směsi ortho-xylenu a naftalenu je realizována v akciové společnosti DEZA ve Valašském Meziříčí. Zde se vyrábějí i důležité následné produkty – estery kyseliny ftalové – z nich nejznámější je dioktylftalát. (Pozn.: nejedná se ve skutečnosti o oktyl- ale o 2-ethylhexyl-).



Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

fiogf49gjkf0d

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., Litvínov je největším zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v České republice. Provozuje rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Byla založena 28. dubna 1995. Česká rafinérská je společným podnikem Unipetrolu a renomovaných zahraničních společností Eni a Shell. Více informací...