Pohonné hmoty pro leteckou dopravu

Další velmi důležitou skupinou motorových paliv jsou pohonné hmoty pro leteckou dopravu. Nejrozšířenějším leteckým palivem je letecký petrolej, který je určen pro proudové motory turbinového typu. Existuje celá řada specifikací pro letecký petrolej, avšak nejčastěji se používá specifikace pro letecký petrolej označený jako Jet A-1 (AVTUR) pod hlavičkou AFQRJOS (Aviation Fuel Quality Requirements for Jointly Operated Systems), která představuje nejpřísnější požadavky podle DEF STAN 91-91 a ASTM D 1655.

Pro zážehové pístové motory je určen letecký benzin (AVGAS) vyráběný ve dvou výkonových druzích lišících se obsahem olova.

Dalším leteckým palivem je tzv. wide-cut (AVTAG), což je vlastně široká frakce vroucí v rozmezí cca 70 až 250 C. Toto palivo je určeno zejména pro pozemní turbíny, postupně je však nahrazováno palivem Jet A-1. V Evropě je toto palivo málo rozšířené, používá se zejména v USA a některých asijských státech.

V posledních letech se konstruktéři leteckých motorů stále intenzívněji zabývají také alternativními leteckými palivy. Neperspektivnější se zdá být motor pracující na zkapalněný vodík, ekonomie provozu takovéhoto letounu však zatím nedovoluje širší využití. Dalším zkoušeným palivem je např. zkapalněný zemní plyn, zkoušela se také letecká paliva obsahující vysoké procento ethanolu, avšak klasická letecká paliva, tj. letecký benzin a letecký petrolej zatím stále nemají rovnocennou konkurenci.

Letecký petrolej

Letecký petrolej je nejrozšířenější letecké palivo, používané moderními reaktivními motory. Letecký petrolej je do určité míry podobný lehké motorové naftě pro arktické klima, jeho kvalitativní parametry však musí odpovídat odlišným provozním podmínkám. Letecký petrolej podléhá z hlediska kontroly kvality velmi přísným kontrolám, protože nelze připustit technickou poruchu letadla způsobenou nevyhovující kvalitou paliva.

Kvalitativní požadavky na letecký petrolej můžeme principiálně rozdělit do několika skupin. Posuzuje se čistota paliva, těkavostní a nízkoteplotní vlastnosti, stabilita, kontaminace nežádoucími příměsemi a stabilita paliva. Každá vyrobená šarže a každá jednotlivá dodávka leteckého petroleje musí být od výrobce/dodavatele opatřena certifikátem osvědčujícím složení a vlastnosti dodávaného paliva.

Do petroleje se pro zlepšení jeho užitných vlastností přidávají také vhodná aditiva. V rafinérii je to především antioxidant a antistatická přísada, dále se používají především antikorozní a mazivostní přísady a protivymrazovací kapaliny. Hlavní jakostní ukazatele leteckého petroleje Jet A-1 podle AFQRJOS jsou uvedeny v tabulce.

V tuzemsku vyráběný letecký petrolej Jet A-1 slouží hlavně pro potřeby civilního leteckého sektoru.

Hlavní kvalitativní požadavky na letecký petrolej JET A-1 (podle AFQRJOS, Issue 22, z června 2007)
Hlavní kvalitativní požadavky na letecký petrolej JET A-1
(podle AFQRJOS, Issue 22, z června 2007)

Letecký benzin

V případě leteckého benzinu je rozdíl v kvalitativních požadavcích od automobilového relativně malý. Na trhu jsou buď letecké benziny neobsahující antidetonační přísady (tetraethylolovo) s oktanovým číslem motorovou metodou nejméně 80 nebo olovnaté typy s oktanovým číslem motorovou metodou nad 100 jednotek. V posledních letech se zavádí další typ leteckého benzinu s OČ MM nad 91 a obsahem olova stejným jako u typu 100LL.

Letecké benziny mají oproti automobilovým nižší těkavost, vyšší začátek destilace a nižší konec. Přísnější jsou také požadavky na jejich čistotu. Bezolovnaté typy s oktanovým číslem motorovou metodou okolo 80 jednotek jsou určeny zejména pro menší a výkonově slabší stroje. Olovnaté typy se používají pro moderní výkonné letecké motory především malých vrtulových letadel.

Obsah olova v olovnatých leteckých benzinech se v minulosti pohyboval až na úrovni 2,11 g/kg. V současné době se však již používají environmentálně přijatelnější typy olovnatého leteckého benzinu označované jako 100 LL s obsahem olova max. 0,75 g olova /kg benzinu. Z uvedeného je zřejmé, že pro dosažení potřebných výkonových parametrů (oktanového čísla) obsah olova v leteckých palivech několikanásobně převyšuje obsah olova, který byl v automobilových benzinech. Kromě oktanového čísla motorovou metodou je pro letecké benziny důležité také výkonové číslo, zvláště pro vysokooktanové typy 100 LL, kde toto číslo musí být min. 130. Příklad současné specifikace leteckých benzinů podle normy ASTM D 910 je uveden v následující tabulce.

Nejdůležitější kvalitativní požadavky na letecké benziny podle ASTM D 910
Nejdůležitější kvalitativní požadavky na letecké benziny podle ASTM D 910

V tuzemsku byla výroba leteckých benzinů ukončena v roce 2004 a její obnovení se nepředpokládá.

Kontakty


fiogf49gjkf0d
Vysoká škola
chemicko-technologická
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice

Ústav technologie ropy a alternativních paliv
Ing. Daniel Maxa, Ph.D.
daniel.maxa@vscht.cz
Odborný garant

fiogf49gjkf0d
Odborným garantem tohoto portálu je Česká národní rada světové rady pro ropu (WPC). Česká národní rada reprezentuje Českou republiku ve Světové radě pro ropu.

WPC


Světová rada pro ropu (World Petroleum Council – WPC) je mezinárodní nevládní organizace, jejíž cílem je prosazování využití vědeckého pokroku, přenosu technologií a posuzování ekonomických, finančních, environmentálních a sociálních vlivů na využívání ropy. Více informací...

Odběr novinek


Přihlásit k odběru novinek
Partner projektu

VŠCHT Praha

VŠCHT Praha

fiogf49gjkf0d
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je největší vzdělávací institucí svého druhu ve střední Evropě. Její témeř 200 letá tradice v kombinaci s progresivními studijními obory a mezinárodním renomé otevírá každému studentovi přístup ke špičkovým technologiím, možnostem zahraničních stáží a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí. Více informací...